Otázka na presnosť teplotných senzorov

[Dan Lukes]

Ivan Dolnák wrote:
> na monitoring teplotných senzorov na CPU a MB používam moduly jadra
> aibs.ko a coretemp.ko

> V uplynulých dňoch sme viedli s kolegami debatu, nakoľko presné sú
> hodnoty udávané v sysctl - najmä info o jadrách. Zarazila ma najmä
> rýchlosť zmeny teploty na jednotlivých jadrách. Počas sekundy môže
> teplota kolísať aj +- 5°C.

Nemam prilis velkou duveru v presnost tech samotnych sensoru. 
Desetiprocentni kolisani vysvetlene jako prosta chyba mereni by me az 
tak moc neprekvapilo.

U nekterych sensoru je pak dalsi nejistota zpusobena tim, ze nevis, kde 
vlastne presne jsou (udavana teplota MB - ta je ovsem v ruznych mistech 
MB ruzna).

> Dôvodom na moju otázku je možno hlúpy nápad, dať takéto 4 stroje do
> racku bez núteného vetrania (prídavných ventilátorov). Neviem nakoľko
> by to mohlo byť ešte stabilné a prevádzkyschopné, ak TCore pre uvedený
> CPU je cca 72 °C.

Mezi teplotou uvnitr racku a teplotou jadra je hodne dlouha cesta - a 
vlastnosti teto cesty mohou byt natolik ruzne, ze vysledna chyba odhadu 
presahne typicku hodnotu merene veliciny.

Telo z jadra musi odejit pres pouzdro a chladic do vnitrniho prostoru 
pocitace a z nej dal ven, do vnitrniho prostoru racku. Kazdy tenhle 
prechod bude zpusobovat urcity teplotni spad, jehoz konkretni velikost 
ale zavisi na prilis mnoha faktorech. Hlavnim je, samozrejme, rozdil 
teplot mezi temi prostredimi, ten se ti v nechlazenem racku bude 
zmensovat. Jenze i s mensim rozdilem dokazes procesor dostatecne 
uchladit - pokud mas velky chladic, chladic s malym vnitrnim tepelnym 
odporem, chladic dobre ofukovany.

Jinymi slovy - lepsimu chladic s lepsim ofukovanim zvladne odvedeni 
stejneho mnozstvi tepla i pri mensim rozdilu mezi teplotou procesoru a 
teplotou uvnitr bedny.

Obdobne to plati i pro prenos mezi vnitrkem bedny a vnejsim prostredim 
(vnitrkem racku). Akorat misto "kvality chladice" je zde klicovou 
vlastnosti "vnitrni proudeni" a celkovy objem "profouknuteho" vzduchu za 
cas.Je asi jasne, ze cim lepe chladny vzduch co nejlepe vevnitr ofukuje 
klicove soucastky tim mensi rozdil teplot staci. Jakmile se to cast 
vzduchu "toci vevnitr" - takze soucastky ofukuje smes chladnejsiho 
vzduchu z venku a teplejsiho "co uz je vevnitr" je to okamzite horsi. 
Obdobne je spatne, kdyz cast vzduchu "z venku" vstupuje dovnitr nekde 
pobliz mista, kdese vyfukuje teply vzduch (z tohoto nebo jineho 
zarizeni) - tim se okamzite chladi teplejsim vzduchem a je to cele horsi.

Co chci timhle dlouhym povidanim rict ?

Ze dost pochybuju, ze se ti podari premyslenim nebo vypocty zjistit, 
jestli to bude fungovat. Bud' by tam musela byt ohromna rezerva, aby 
stacil hruby odhad nebo je to prilis slozity problem s prilis velkym 
mnozstvim parametru, ktere ovlivnuji vysledek a o mnoha z nich ty 
nebudes schopen rict nic urciteho (vis napriklad kolik litru vzduchu 
protece vnitrkem te tve konkrenti bedny a jak hodne "namichany" vzduch 
se pohybuje prave v okoli chladice procesoru ?).

Proste to budes muset v praxi ozkouset - a bud' to fungovat bude nebo 
nebude. Pokud to umisteni racku umoznuje, tak proste odstran predni 
dvere a zadni stenu - pak je ti (ne)existence nuceneho obehu fuk. Jinak 
to budes muset proste vyzkouset. A mit vymysleno co udelas, kdyz to nevyjde.

Dan